Já myslím, že rodičů, kteří by děti nutili na něco chodit, zas tolik není.

Jen se liší přístup ke kroužkům obecně, což je často dáno vlastní zkušeností. Někteří rodiče čekají, až dítě přijde samo, že by ho něco zajímalo. Ten zájem se může objevit a nemusí, ve dvanácti letech už začne s čímkoliv jen málokdo a pak se lítání venku často mění na poflakování se .
Jiní rodiče dítěti zkoušejí nabízet zábavy, které je samotné bavily, aby si mělo z čeho vybrat.
K různým kroužkům a zábavám často přivedou kamarádi ze školy.

Chápu i to, že někdo dá dítě na kroužek v předškolním věku. Ostatně i Sokol může být brán jako kroužek a tam chodí leckteré děti od batolecího věku a nikdo se nad tím nepozastavuje. Stejně tak různá plavání a cvičení s maminkami. Když je dítě zvyklé být v takovém kolektivu už od malinka, vzít mu tuto zábavu jen proto, že už může lítat samo venku, mi přijde divné.

Stejně tak je všeobecně známo, že s cizím jazykem je dobré se seznámit co nejdřív. Ne každý je z vícejazyčné rodiny nebo ten cizí jazyk umí. No tak chodí předškolní děti na angličtinu a pak je logické, že se jim člověk snaží zajistit návaznost, než začne s angličtinou ve škole povinně.

A podobně s hudbou. Začít hrát na nějaký nástroj se dá skoro v každém věku, ale začít během prvního stupně ZŠ se zdá být nejvýhodnější, pro to dítě. A když má dítě smůlu na maminku, co nemá hudební sluch, tak je pro něj hudební kroužek (nejsem zrovna zastánce ZUŠ) jedna z mála možností, jak s hudbou přijít do styku. Já mám doma "zakázáno" zpívat, protože moje děti a manžel, narozdíl ode mě, ten hudební sluch mají . Těžko bych je učila na flétnu, když to sama neumím .

A už jsem tu i psala, že některé děti do těch kroužků prostě chodí raději, než aby jen tak lítaly venku, i když tu možnost mají . Já jsem taková byla.