A já bych k tomu ještě přidala to, že některá období dětského věku snášíme hůř, jiná líp. Někomu vysloveně vyhovuje být s tříletým prckem a všelijak si s ním hrát, zpívat, všechno mu povídat, vysvětlovat....Zato třeba nemusí ten první půlrok, kdy s miminkem skoro nic není, je to hlavně o krmení a uspávání (trošku přehnaně)...a období školního věku? Hrůza hrůz....
No a jiná to má zase tak, že se ráda ňuchá s miminky, ví si rady se školáky, ale předškolní věk se všemi těmi zpívánkami, tanečky, hrami na něco...není její kafe.
Ať tak nebo tak, neznamená to, že dotyčná nemá své děti ráda nebo že je sobec....Spíš jde o to to méně oblíbené období nějak překonat, pokud možno co nejpříjemněji pro všechny....