Ahoj Mirko,
trochu mi svými nekopromisními postoji připomínáš mou matku, taky léta odmítala nekompromisně alkohol a drogy...ona by to prostě nedělala, tudíž je to neakceptovatelné a škodlivé. Až se jednou dostala do situace, kdy musela začít o těchto věcech přemýšlet, protože někdo jí, velice blízký se dostal do problémů. Nebyly to drogy, ale byl to alkoholismus a ona svým militantním postojem naopak situaci ještě zhoršovala, nebyla tomu člověku ani trochu oporou, byla jenom nepřítelem. Dnes už to naštěstí vyřešili a pomohlo velice, že ona dokázala otevřít oči.
Nechci tím říct, že to, čím si zrovna ona musela projít je typické, ale je to svým způsobem poučné...:)))

A taky bych se tu chtěla zastat marihuany jako takové. Žiju v zemi, kde je marihuana předepisována lékaři jako lék, společnost se na ní dívá mnohem méně kriticky, je prakticky dekriminalizována (do roka by měla projít i legislativou). Peníze, které se ušetří na boji s malými konzumenty se tak používají třeba na boj s dealery a na boj s drastičtějšími drogami, což je podle mě důležitější. Nežijeme v ideální společnosti, ale represí jí nelepšíme, spíš naopak. Drogy se zneužívaly a budou se zneužívat, od antidepresiv přes alkohol, po heroin. Přeji vám všem, abyste se nikdy nemusely setkat právě s případy zneužívání...ale ignorováním je spíš přivoláváte.