Mabelo, ono to ale je k tématu.

Já naprosto souhlasím s Adelaide - že ta rodinná soudržnost či jak to nazvat se pozná právě v momentě, kdy v případě té NOUZOVKY ten jeden odloží to, co by pro něj v tom momentě bylo příjemnější, a pomůže. Ale ta druhá strana si uvědomuje, že to je jen proto, že to byla nouzovka, a rozhodně ne setrvalý stav.

Když vezmu příklad - kdyby sis zlomila nohu, byla ve špitále a nemohla dojít pro dítě do školy, manžel by byl dejme tomu na služební cestě a nikdo jiný by v tu chvíli nebyl k dispozici, asi by bylo divné, kdyby babička, která je v té chvíli fyzicky blízko a chystá se na kafe s kámoškou, by Ti řekla "sorry, Mabelo, ale máš smůlu, já jdu na kafe s Mařenkou".

Ovšem chtít, aby rušila kafe s Mařenkou pokaždé, když se Ti jen nechce do té školy jít, by zase bylo divné od Tebe.