A s tím cestováním při jídle - mladší to měl taky tak, prostě nějak nemohl posedět, pořád s sebou šil, někde něco lovil, pak něco rozbil, rozlil a pořád to byly nervy. Tak jsem si řekla, že snad z toho vyroste a nechala ho, jen jsem stanovila jedno pravidlo - jídlo je vždycky na stole a pro ham si ke stolu přijdeš, nebudeš jídlo s sebou někam tahat nebo já nebudu za tebou lítat. A fungovalo to a jedl normálně - jen prostě cestoval.
A neboj, už ho to přešlo, takže u jídla sedí.