Ať si říká kdo chce, co chce, počítač je už součást životů a záleží jen na rozumné míře, která záleží na matce. Já mám ročního prcka, televize skoro pořád vypnutá, aby ji nezvykl jako pozadí, já na noťasu, aby mi ho malý nezrubal, ví, že na něj nesmí, má vyhrazený jeden čudlík, který smí mačkat a baví ho koketovat s hranicí. A včera jsme měla chuť na nějaké pohádkové písničky, sedli jsme si k tomu, on moc nekoukal, ale poslouchal celou hodinu a tulil se u toho, krásný! Já už taky někdy nemůžu, jak mám od zpívání vyprášenou hubu, zvlášť když mě bolí moudrák... tak proč ne ty pořady v rozumné míře? Lepší než bedna, kde jsou reklamy a koukáš pasivně, na počítači si vybereš...