Ono je to taky o tom, co je "okolo". Okolo mne binec není, protože děti bydlí tak nějak odděleně a často se děsí momentu, kdy....právě do jejich odděleného musím )


ale co je fascinující - ze šíleného bordeláře se ve vlastních pokojích stal takový myšák pořádníček (své místo, úhledno, ustláno) a z toho perfekcionisty... přesně ten typ, co mu leccos odpadne a zůstane ležet. Kupí hadry, kupí věci na stole.. prostě najednou jeho místo, jeho prostor.

Ve společném pokoji měl vyrovnané knížky podle velikosti a hřbety "v zářezu" atd. a věděl, kdy jsem utřela prach, protože jsem vychýlila knížky ) - TAKY ZAŘEZÁVÁM, ALE POSUNULA jsem všechny o centimetr.