Ano,buď tak hodná,už jsem Tě tady zmiňovala.Nejde ani tak o stížnost,ale popsat různé příběhy z praxe,která se tolik liší od teorie,protože tohle většina lidí neví.Já když jsem se kdysi rozhodovala,kam dám svého syna do školy,paní z SPC mi předestřela takové možnosti a vize,že jsem zírala a děkovala bohu,že žiju v této době,bohužel během krátké doby jsem spadla na ústa a zjistila,že to co je na papíře,není v žádném případě realita.A jště tady napíšu jednu věc,synova diagnoza mě hodně změnila,ne diagnoza samotná,s tím jsem se myslím smířila,přesto,že podle mě to taky tak nemuselo dopadnout,ale nejvíc mě změnil každodenní boj za své dítě.Já jsem dva roky v kuse chodila do školy ve stresu,dvy roky jsem neslyšela kladné slovo,třeba hloupost,že namaloval hezký obrázek,jen negativa.Stála za mnou celá rodina,ale z odborníků,ani slavného SPC nikdo a to mě hodně změnilo,hodně jsem se zatvrdila,neříkám,že je to dobře,ale jinak to nejde,protože jinak vás ten systém semele.A jsou tady lidi,kteří na tomhle vydělávají a děti,které na to dolácejí,dovedu pochopit,když integraci nezvládne škola,která nedostane asistenta a dítě dají do třídy 30 dětí,i když v tom případě by neměli integrovat,ale pochopím.Ale pokud škola nabere x autistů,dostane všechno,dotace,asistenty,školení a dneska jsou všichni na speckách,tak je asi něco špatně.