Bydlíme s tchýní v rodinném domě, bez problémů, je hodná, když potřebujeme tak pohlídá děti atd. atd.
Jenže problém je v tom, že je UKECANÁ, UKECANÁ A UKECANÁ. Pokud je s náma a sedíme třeba na zahradě, nebo u oběda nebo prostě kdekoliv tak MELE MELE A MELE. Hlavní temá je ona ona a zase ona, ona má největší starosti, pak kde byla v jakém obchodě, co si koupila, koho potkala, co si říkali no prostě děs a hrůza...opravdu. Už jsme jí řekli, i manžel, ať se trochu ovládá, že bychom si taky chtěli něco říct....na to byla její odpověď - šak si povídejte, co si nepovídáte. Problém je v tom, že sotva něco nakousnem, tak ona to zkomentuje, případně celou věc překroutí a konec. A tak je to pořád.
Dneska jsem odhodlaná jí říct prostě na rovinu, že ji mám ráda, vážím si jí a jsem jí vděčná, že mi občas pomůže s dětma, ale co se týče toho mluvení, že se chová bezohledně a sobecky, když nám bere náš prostor a neustále do něčeho zasahuje a mluví. Nechci vyvolávat konflikty nebo z celé věci dělat aféru, chci jí to říct hezky, ale nevím jak ona to přijme. Já už prostě nemůžu, momentálně jsem na ni tak nakrknutá, že to prostě tolerovat už nehodlám. Jak byste to řešily vy???