Jako Stvořitel a Svrchovaný Panovník má právo být výlučně uctíván všemi svými tvory. Proto říká, že svou svatost dá najevo, že bude před zrakem všech svých tvorů jednat tak, aby posvětil sebe i své jméno: „A jistě se vyvýším a posvětím se a učiním se známým před očima mnoha národů; a budou muset poznat, že já jsem Jehova.“ (Ez 38:23) Ti, kdo touží mít Jehovovu přízeň a život, musí „posvěcovat“ Jehovu i jeho jméno. To znamená, že musí dát tomuto jménu místo, které mu patří — oddělené a vyvýšené nad všechna ostatní. (3Mo 22:32; Iz 8:13; 29:23) Ježíš své následovníky učil, že to je hlavní věc, o kterou se mají modlit: „Náš Otče v nebesích, ať je posvěceno tvé jméno [neboli „považováno za svaté; ať se s ním zachází jako se svatým“].“
Proto je to uvedeno hned na začátku "vrozové" modlitby. Ježíš odsuzoval modlitby farizeů omílané pořád dokola, tak učil apoštoly obsah toho, o co se modlit.