Ahoj
Trápí mě že s (ještě) manželem nějak moc dobře nevycházíme. Máme 6 letou decru, byla bych moc ráda kdyby jsme spolu komunikovali přátelsky, třeba vysvědčení narozky atd. slavili s dcerou společně, občas zašli na kafčo probrali věci ohledně malý atd. prostě takovej kamarádský vztah mezi rodiči. Ale nějak se nadaří. Už jsme se dohodli i na styku s dcerou myslela jsem, že pak se to zlepší, ale nic. on nadává, má arogantní přístup vše co řeknu, udělám, my přijde že bere jako útok proti sobě nebo jeho partnerce( s kterou mě podváděl a i sní ted žije i jejím synem). Třeba ted mám OČR na dceru, ale nedokáže pochopit že ho mám kvůli dceři, on si myslí že OČR zneužívám proti němu, přitom může za dcerou každý den přijít. Nechápu jak lidi kteří se milovali, se k sobě dokáží tak chovat.Sliboval jak nám bude pomáhat atd. ted když jsme ho požádala jestli nás odveze do nemocnice vykašlal se na nás, ani za dcerou nepřišel na návštěvu.Pořád mu opakuji jak bych byla ráda kdyby jsme spolu vycházeli hezky a domlouvali se především v zájmu malý, lae je to jak házet hrách na stěnu. Máte zkušenosti, zlepší se to? Bydlí od nás pryč tak 14 měsíců, rok předtím už měl vztah s ní. tak 3/4 roku mi přišlo že jsme spolu vycházeli celkem dobře ale někdy v listopadu se to začalo kazit.Nikdy bych nevěřila, že spolu budem takhle vycházet.Byla bych moc ráda, za vaše zkušenosti, jetsli je ještě šance že se to zlepší a najdem společnou řeč? Nemůžu z toho ani spát, pořád mi to vrtá v hlavě a nevím co s tím, možná jsou moje představy naivní.Díky