Adisek vim o cem mluvis, s mym ex jsem byla temer 8let, bylo to krusne, prvni 4roky nadherne, jen jsme si uzivali, zadne dluhy, zadne povinnosti, pak jsme se rozhodli pro koupi domu a to bylo to nejhorsi co jsme mohli udelat. zjistila jsem, ze ex je totalni lemra lina, nic se mu nechce a v konecnem dusledku jsem tahla barak nejen financne, ale i fyzicky, stala se o delniky, dodavky materialu a nakonec jsem se zadluzila neskutecnou rychlosti. do toho jsme resili i dite, neustale se to odkladalo a nakonec jsem podstoupila dve umela opodneni a kdyz uz se zadarilo, tak mi rekl, ze se na dite neciti a ze ho vlastne ani nechtel a doufal, ze to envyjde. tehdy jsem v 9tt odesla poprve. dali jsme se dohromady spise z me strany asi mesic pred porodem a ca 4mesice po porodu to zacala byt zase krize, pracovat se mu nechtelo a ja bylo donucena zacit pracovat uz od 8.mesice maleho. jak si dokazes predstavit, tak jako ustvana matka jsem moc spokojena nebyla a davala jsem mut o pekne znat, protoze ackoliv byl s malym doma, tak s nim ani ven nesel, jen se postaral o zakladni potreby (prebalit, nakrmit a obcas vykoupat) domacnost stala, neuvaril, neuklidil a ani blby odpadky nevynesl. byla jsem nastvana, protoze jsem takhle tahle dve az tri zamestnani dohromady a pak jsem prisla po 16h v praci dom a tam dalsi smena. navic on byl "strasne unaveny", takze jsem se okamzite mela postrat o nocni krmeni maleho a prebalovani a samo tez i o domacnost. byla jsem jak zombie. cim dal casteji jsme se hadali a padala slova, ze proste koncime. nakonec to dopadlo tak, ze jsem si dala inzerat na seznamce, nasla si chlapa a potkala se s nim parkrat (sice do nynejska to nevyslo) ale byl to impuls rict mu, ze fakt koncime, a ze sice spolu budeme spolupracovat kvuli prodeji baraku, malemu a dalsim, ale vztahove uz spolu nebudeme. nakonec jsem se dozvedela, ze on uz nejakou dobu mel pritelkyni, akorat nemel dost kuraze mi o ni rict. ma ji zhruba od zari, stravil s ni vanoce (byl tam cely mesic) a tedka kolem 9.6. se k ni stehuje. vzhledem k tomu, ze jsem z JM a ona z J. Čech, tak bude dostatecne daleko, protoze jinak bych skoncila na psychine. pokazde kdyz dojede, je to horor, na vsechny jeci vcetne maleho, vsechny nas terorizuje a dela sceny, nic neudela a samo do prace se mu moc nechce. je to horor, doufam v to, ze kdyz bude pryc, tak spolu budeme vychazet lip. Ale vzhledem k tomu, ze jsem na konci února podala zadost na soud o svereni maleho do pece a on se to diky svym znamostem dozvedel driv nez dosel jakykoliv papir, tak bylo hotove peklo, vyhrozovani, vydirani atd. jedina ma vyhoda je, ze mam praci, jsem schopna maleho uzivit, poplatit dluhy a jeste dotuju i jeho. mam tedka noveho partnera a je mi s nim dobre. prala bych si, aby se dum co nejdriv prodal a ja mohla zase zacit znovu. zajimave vsak je, ze vetsi zajem o maleho ma spise jeho matka(babicka) nez on sam.

preji ti hodne sil, ale tak ci tak chci rict, ze to chce cas a ja taky doufam, ze se to zlepsi. kdyby sis chtela pokecat, tak mi napis na mail.