Synovi je téměř 23 m., dudlík je asi jeho vášeň, jeden čas jsme ho měli už jen na spaní, teď ho dudá i během dne. Pokud ho schovám, chodí, hledá a kňourá a "volá ho". Výjimečně ho nemá. Už u doktorky na to sestra koukala a že prý si koledujeme o předkus. Starší syn měl dudlíka asi do 2,5 let, zuby má zcela v pořádku.
Já osobně bych mu ho klidně ještě nějaký čas nechala. Moje mamka mi zase tvrdí, že je to už skoro ostuda, že je na dudlíka velký. Jak to je nebo bylo u vás? Do kdy jste nechávaly, jak jste odvykaly a zůstaly někomu opravdu ošklivé "vydudané" zoubky? Díky za názory.