Přidat odpověď
Aznaveky,bohužel se moji vinou diskuse přesunula někam jinam.Takže omluva.
Já nevím co všechno jsi zkoušela,pokud jsi ho dva roky neviděla,má pravděpodobně jinou,je to už kapku patologická závislost na ideálu.Pokud tě to opravdu moc obtěžuje,můžeš zkusit psychologa(divila by ses kolik lidí skončí s tímhle i u psychiatra)
Jinak co pomohlo mě - i když to je skoro už 16 let.Především čas a zaměstnání se jinejma věcma.Vykecat se kámošce.Jeden večer strávit regulerním smutněním - alkohol a naprosto šíleně depresivní muzika,hektolitry slz.A poslední věc,po tomhle smutnění studená sprcha pobrat zbytek rozumu a uvědomit si,že chlap,kterému jsme byla 16 let milenkou se rozvedl a se mnou nepočítal,je grázl a za slzy nestojí.Pokud chápu dobře,manžel ti zůstal,děti taky.Tak se drž ať manžel dál nic netuší,modli se ať zrovna nenarazíš tady na někoho kdo mu to donese.Hodně štěstí.
Předchozí