Nojo, pro mě jsou ty "kořeny" a ta kontinuita důležitá. Jak ta skautská, tak ta pionýrská. A minulost mě zajímá, tedy minimálně mě zajímá, jak se s ní kdo vypořádal, co o ní ví a jak na ni navazuje (na skautskou i na pionýrskou) Že je někdo mladej a nezabývá se tudíž tím, co bylo a co nezažil, to mi přijde spíš tragický (a nemyslím to osobně vůči tomu, kdo to psal), protože se obávám, že tenhle přístup nás odsuzuje k tomu, abysme si zas nějaký "to co bylo" zopákli :-(

Jinak nepochybuju, že v Pionýru jsou k nalezení určitě zapálení, obětaví a kvalitní vedoucí...