Teko ty jo,docela jsi mě tímhle dostala.Vlastně vůbec nevím.První fena umřela na veterině,musela jsem ji nechat uspat přímo při operaci,bylo to v noci,takže syn spal doma.Ale bylo mu 4 roky a navíc on nějak tu fenu nemusel.Takže ji ani nehledal.
Loni nám během měsíce umřely obě naše velké fenky,jedna nečekaně.To kluci proživali strašně moc,protože to byla navíc canis fenka malého.U toho,když jsme fenky pohřbívali kluci nebyli,obě umřeli u mých rodičů,takže jsme tam jela já.
Ale vzhledem k tomu,že mám doma šest psů a další dva mají naši,mě to bude čekat stejně ještě několikrát.
Záleží jaké tvoje děti jsou,určo bych jim nelhala,řekla pravdu až to přijde.Že prostě pejsek nemůže už žít dál,zodpověděla otázky na které se budou ptát.U samotného uspání bych je nechtěla,už kuli tomu,že si myslím,že v tu chvílu má být pejsek jen s jedním člověkem,co ho bude držet v náručí.Kort když ten pejsek vnímá tak by ho zbytečně jen rozhodilo,že jsou okolo něj všichni plní emocí.A u pohřbívání záleží jak to zvládnou.Ale určo bych jim nabídla,že uděláte nějakej dřevěnej křížek,zasadíte tam kytky,nebo prostě něco takového.
Přeju pevné nervy.