No, já tohle hodně blbě snáším. Mám syna skoro osmiletého, také na soukromé škole, má lehkou poruchu pozornosti, ale je podle mě hodný, empatický, citlivý, jen strašný nemotora. Na druhou stranu jako Tvůj je inteligentní, leží v knihách, encyklopedie, vesmír atp., prospěchově nosí takřka výhradně nejlepší známky. ALE. Ve třídě s 19 dětmi je partička 4 kluků, kteří po něm poslední dobou jdou. Většinou se to týká toho, že je poslední v oblékání, absolutně nemotorný při sportu, nejí polévky, že je tlustý (131cm/33kg). Zatím mi to jen říká, ale do školy mu chodit nevadí, učitelka nic zvláštního nepozoruje (je jinak fajn). Minulý týden jsem si podala jednoho z těch kluků, když jsem ho v šatně slyšela, jak se mu posmívá do tlustoprdů.

Rozhodně bych si vaši situaci líbit nenechala a jak píší ostatní - určitě bych vše řešila! Nerozumím tomu, že na soukromé škole učí 19letá učitelka. Ač nejsme z Prahy, tak u nás (město cca 100.000 obyvatel) se učitelé do "naší" školy pečlivě vybírají, protože rodiče do soukromé školy dávají m.j. proto, že si chtějí "pojistit" nejen vzdělání, ale především přístup a klima ve třídě a v komunikaci mezi rodiči a pedagogy. Kvalitní učitel by měl být vždy to první, co by škola měla rodičům prezentovat jako svoji přednost.