Borovice, já ti moc rozumím. Sama jsem si depresemi prošla, je to peklo na zemi, kdo to nepoznal tak nikdy nepochopí... Měla jsem taky pocit, že když přijdu k psychiatrovi tak to bude vše znít jako prkotina. V podstatě se mi nic neděje, mám dvě zdravé děti, hodného muže, nový domeček.. a já propadala depresím ze sebe samé, z nemocí, strach o děti.. Došlo to až tak daleko, že se mi nechtělo mezi lidi a pořád doma brečela, pak už mi nešlo ani brečet... :( Měla jsem pocit, že mi nikdo nerozumí a radši bych fakt umřela (bála bych se to ale udělat kvůli dětem - hodně na mě visí), pak jsem si dodala odvahy a šla k psychiatrovi. Nelituju, byla to moje jediná záchrana. Navíc je to léčba na delší dobu, tak bych neváhala. Uvidíš, bude ti líp a pak si řekneš, že jsi měla jít už dávno!!!
K obvodní bych nechodila, psychiatr je odborník ve svém oboru, jedině ten správně nakombinuje medikaci!!
Holky, držte se, jsem s váma!!!