To znám
![:-)](/g/s/0.gif)
Je to skoro všude stejný, jestli ti to aspoň trochu zvedne náladu
![~;)](/g/s/2.gif)
Já už mám nejhorší skoro za sebou (rozdíl máme 2roky´+ 4 měsíce a mladší dcerce už bude momentálně skoro 1,5 roku) a začátek byl nápor na nervy. Miminko trpělo na prdíky, i když oproti staršímu to byl jen slabej odvárek, starší se občas nudil (zachraňovalo mě dvd s pohádkama) a navíc dodnes nesnáší dětský pláč. Takže začala řvát dcerka a syn okamžitě spustil taky, tak jsem to měla často stereo
![:-)](/g/s/0.gif)
Navíc mu začalo těsně před narozením ségry období vzdoru, to bylo veselý, ale celkově jsou jinak oba hodní, takže si až tak nemůžu stěžovat.
Mně teda připadá, že víc práce, i když už ne takový stres je to teď, kdy dcerka už tolik nespí a hlavně neleží, ale běhá jak čamrda. Takže po hřišti honím oba a je fakt, že času mám teď míň než úplně na začátku. Tak to jsem tě asi nepotěšila
Ale od zkušených jsem zaslechla, že stačí přežít první dva roky a pak už je to pohoda, tak dočkejme čau