Pokud jsem správně pochopila, má malého sourozence a navíc jím byl vyštván z ložnice. Je docela "normální" projev žárlení, že se dítě vrátí k plenkám, případně provádí takováhle alotria. Nejsem nijak sečtělá a k Prekopové mám výhrady, ale v tomhle jí docela věřím. Je ještě hodně malý, aby se s tím dokázal vyrovnat (ona uvádí min. věkový rozdíl 3, já myslím, že stačí 2 roky s tím, že se žárlení předchází jinými způsoby). Určitě bych ho nijak netrestala, nefačovala, spíš naopak - potřebuje víc tělesného kontaktu a pozornosti. On ještě je a potřebuje být malý, tímhle se ujišťuje, že je mu to dovoleno, a pokud mu to dovolíte, pomůžete mu se s tím srovnat.

Když se vám nevejdou do ložnice dvě postýlky, nemohlo by alespoň jedno z dětí spát s vámi v posteli (optimálně to větší, potřebuje domazlit, i když kvůli kojení by bylo praktičtější šoupnout si tam mimino)? Tomu patlání bych se snažila zabránit svou přítomností a pohotovostí - budící se dítě hned čapnout a šupnout na nočník, nebo ho alespoň vyhnat z pelechu. To mu přece musí zabrat pár minut, než se dostane dovnitř... Nicméně pokaděná postýlka je podle mě jen drobná škoda, mnohem větší může být škoda na duši toho klučíka.