Jsem bohužel velmi pragmatická.
Kdyby nastal opravdu hlad, sežereme i své domácí mazlíčky.
Že je nežereme, je dostatečná zpovykanost, kterou si můžeme dovolit a proč si ten luxus nedopřát, můžeme si tak hezky tu dušičku, rozněžnělou vzpomínkami na dětské plyšáčky hýčkat a někdo to ještě povýší na vrchol - vegetariánství.
Já si jěště dopřávám hýčkání v podobě nejezení mláďat, takže telecí, jehněčí a podobné je u nás tabu, hovězí taky, kráva dává dost na to, abychom ji nemuseli požírat.

Jen ty nebohé děti od slepiček nejsou ušetřeny.
Snažím se je nedevastovat nad míru, nicméně s vegetariánstvím bych tady neuspěla.