Ono hodně záleží na tom, jak to máte v rodiněnastaveno. Ono když máme doma tatínka vetíka, ktarý bere děti odmala k operacím a při nedělním KUŘÁTKU nám líčí, jak pozítří přinese telecí, protože to tele si zlomilo nohu tak ošklivě, že s ním nešlo už dělat nic jinýho, než ho porazit.....
A když mají děti doa maminku (mne), ktará jim od malička vysvětluje, že pejskům do misky dávám 1/3 jídla maso, ale druhou třetinu přílohy a třetí třetinu mrkve či jiné zeleniny... a když se děti ptají, jak tu zeleninku papají divocí pejsci (vlci, hyeny, šakali a pod.), tak jim vysvětluji, že u strženého zvířete se psovité šelmy prvně vrhnou na břicho a jako první pochoutku sežerou střeba, naplněná natrávenou rostlinnou hmotou, tedy kromě svaloviny ("masa") dostávají i velké množství "zeleniny", pak děti ty "zvířátka" vnímají trochu jinak.
Odmala berou že máme zvířátka, se ktarými se mazlíme (pajsky, kočičky, morčátka, kuřátka, zakrslé králíčky), ale kromě toho máme i zvířata užitková - tedy koně k tahu, krávy na mléko či na maso, slepice na vejce či maso, králíky v králíkárně na pekáč...
A že v jiných kulturách to mohou mít jinak, někde se psi chovají na maso, jinde je kráva posvátná a nikdo by ji nesnědl. Třeba morčata jsou v Andách chována na maso....
Máme to nastavené tak, že zaříznuti husy není zlý čin - zlý čin je trápení zvířat. Pokud se doma chová pašík, pečlivě je krmen, udržován v čistotě a i jinak opečováván... a pak je velmi rychle podříznut, zpracován a připraven k jídlu - na tom není nic špatného.
Mám pocit, že kdyby se všichni lidi na světě rozhodli být vegetariány, tak nebude dostatek orné půdy, aby je uživila.... A co by byo se všemi zvířaty? Nechali bychom je chcípnout hlady??? Neboť kdo by se o ně staral (a proč by to dělal, kdyby z nich neviděl v budoucnu užitek)???
Simča