Měla (má) to moje dcera.

Už někdy v roce byla na vyšetření na oční klinice pro nespolupracující děti, protože to nebylo klasické batolecí šilhání, ale bylo jasné, že šilhá jinak.
Zjistili jí, že vidí dobře, že jde vlastně o kosmetickou vadu.
Pak jsme chodili na oční, nejdřív do Motola, ale tam jen málokdy došlo k nějakému vyšetření, většinou nás vyhnali, že dcera nespolupracuje, tak jsme přešli do Krče. Tam doktorka nasadila okluzor a odlehčila zdravé oko natolik, že povolily svaly a zdravé oko začalo ujíždět. S tím nás pak poslala na operaci.
No a právě při vyšetření před touto operací (původně zdravého oka, které možná stačilo jen rozcvičit) dokotr koukl i na to druhé oko, co ujíždělo výškově a říkal, že snad šlo o nějakou obrnu oka brzy po porodu.
Nikdy jsem se s tím nesetkala, nic moc jsem nezjišťovala, byla jsem totálně rozhozená z toho, že jdeme na operaci původně zdravého oka a později mi došlo, co mohlo tu obrnu oka způsobit a bylo mi ještě hůř.

No jsem tak trochu naštvaná na očaře pořád, protože nám v ničem nepomohli a pak jen hasili, co sami zničili. Ale na čem se všichni shodli, že to oko ujíždějící nahoru je problém kosmetický, že máme počkat řádově do puberty, až budou oční svaly dovyvinuté a pak, pokud to bude dceři vadit, nechat odoperovat. Naučila jsem dceru, ay si kontrolovala, jestli kouká oběma očima (když kouká jen jedním, to druhé jí uteče nahoru) a je to čím dál lepší. Občas se to dá poznat na fotce nebo když je holka hodně unavená, ale celkově se to zlepšilo.

Takže podle mě záleží hodně na tom, jak dítě vidí nebo nevidí. U očí jde hodně vad rozcvičit, jen se to musí dělat pravidelně. Také bych nechala dítě zkouknout několika lékaři, názoru jednoho bych už já osobně nedůvěřovala. Někdy mi přijde, že jedou jen v zaběhaných kolejích a jak někdo trochu vybočuje, dělají pokusy a vlastně si s tím neví rady.