Mám čelní i klasiku. Praktičtější je čelní (můžu měřit třeba spící dítě a mám to za vteřinu, ale člověk si to musí s každým teploměrem vychytat. Musíš měřit opakovaně na stejném místě, a až když začneš dostávat pokaždé více méně stejný výsledek (srovnatelný s klasickým teploměrem), tak to "umíš".

A pak se ti třeba stane, jako mě, že jedno dítě má při pocení extrémně dobrý chlazení na čele, takže na něm má 36,5, ale v podpaždí 39. Takže jakmile se začne potit, tak tuhle dceru měřím zkusmo i na dlaních (rychlejší a baví ji to) nebo na krku, kde ta teplota odpovídá realitě spíš... Anebo vytáhnu klasiku.

Druhý dítě tuhle bezva vlastnost kupodivu nemá.