Jaruš, nekaž Rině radost. Ono taky záleží na konkrétním ústavu. Já sama jsem dětská sestra a zažila jsem nějakou příšernou akci, kdy se vybíraly hračky pro děti z nemocnic. Když jsem měla volnější víkendovou službu, s kolegyněmi jsme usedly k asi šesti velkým pytlům všemožných krámů a z nich vytřídily tak dva k použití, zbytek bez milosti letěl do popelnice. Ale to byly fakt rozbitý krámy, případně plyšáci v takovém stádiu ušmudlání, že jsme pochybovaly, že by to pračka zachránila. Nevím o tom, že by si někdo ty dobré hračky bral pro vlastní děcka. Obdobnou zkušenost mám ještě jako žákyně s jedním kojeňákem - "u nás" v nemocnici ležela jedna holčička, za kterou jsme se potom občas zašly podívat a mimo jiné jsme jí koupily nějaké hadříky. Opravdu mile nás překvapilo, že sestry na to oblečení vyšily její značku a uchovávaly u její postýlky (když si od nás ty věci braly, tak netušily, že k nim ještě vůbec někdy přijdeme). Takže není to všude tak černé ;o)

S.