Naštvala mě taková celkem ptákovina, která má co do činění se vztahy v širší rodině:

Manžel má devadesátiletou babičku. Žije sama, je soběstačná, ale vaření ji už unavuje, obědy si donášet nenechá, žije na venkově asi 30km od nás, hospodaří. Už nějaký čas praktikujem návštěvy tak, že navařím a vezmu s sebou celý oběd včetně talířů, aby babička neměla práci a starosti.
Manžel má i mladší sestru, čerstvě rozvedenou, žije sama s dvěma dětmi a širší rodinu trochu využívá - např. náhlými přepady v čase oběda.
Na Štěpána jsme se řádně babičce ohlásili, že přijedem na oběd a vše přivezem s sebeou, babička říkala, že jinou návštěvu nečeká. Když jsme jedli polévku, přijela švagrová s dětmi - tedy neohlášená v čase oběda. Polévka se nám v autě trochu rozlila, tak bylo jen pro nás 5, druhý chod jsem švagrové nabídla. Odmítla s tím, že jede stejně k otci. Takže na nás hleděli, jak jíme, ale co se dalo dělat.
Dnes jsem se od tchánovy družky dozvěděla, že jakmile švagrová tenkrát dorazila k nim (oběd už neměli) a vyprávěla jim to, tchán zuřil, jak je to neslušné, že jsme je nechali sedět hlady.
Co jsem udělala špatně a jak byste se zachovali vy?