Dobrý večer, potřebuji poradit, názor nezávislého soudu
. Máme dvě kola dospělácká, na jednom je sedačka na druhém ne. Jezdím do práce na kole. Už druhým rokem (po RD), nekupuji si šalinkartu
a autem jezdit nechci. Manžel jezdil dlouho MHD a teď autem (má služební). A najednou chce jezdit na kole. Do práce to má od školky asi 2 kilometry přes centrum města. Nemůžeme se pořád dohodnout. Jedno kolo totiž zůstává na zahradě, abych mohla odpoledne jet aspon kousek s dětma (jedou na svém kole), je tam cyklostezka hned u zahrady. Pokud by manžel jezdil na kole, to kolo by tam nebylo a měla bych k dispozici pouze to na kterém bych přijela já (vyzvedávám po cestě malého). To kolo bych musela dát na střechu auta, u zahrady sundat, pak zase nandat a u domu sundat. A tak pořád dokola. Nebo prostě jet autem bez kola a děcka by se za celý týden ani neprojely. Manžel navrhuje kola odvézt domů a dcera by jezdila se mnou z domu na zahradu (městským provozem), syn by tedy nejezdil, protože než bychom tam dojeli, tak se můžeme otočit a jet zpět (to nepočítám ty scény, že ji bolí nohy).
Teď prostě nevím, jestli mu to kolo z té zahrady mám dotáhnout a říct ať jezdí (tak 2x týdně, protože jinak musí jezdit stejně autem, potřebuje za znalce, advokátkou, oblek ...) nebo si trvat na svém, že to kolo je na zahradě potřeba?
Kdybych to viděla u někoho jiného, řeknu, že není problém, ale já vidím tu dřinu, bojím se, že to kolo spadne z auta a je mi líto, že se děcka nesvezou. Na zahradu jezdit musím, protože jak všichni víme, samo se to neudělá.
P.S. Manžel chodí domů mezi sedmou a devátou hodinou večerní.
Děkuji všem, kdo dočetl. Asi je to trochu zmatené, ale mám PMS, vztek a bechera v sobě.
A děkuji za všechny názory.