Ahoj Lucko,
je škoda, že potřebuješ končit s kojením. Ja sem přestala v 11-ti měs. a můžu říct, že mi to bylo později líto. Po odstřižení pupeční šňůry, je kojení poslední přímé, ne duševní ale tělesné, pouto mezi matkou a dítětem. Tak to alaspoň cítím. Taky mi chybělo to špulení pusinky a ten blažený výraz Adélky po nakojení. Po odstavení, mi ten kontakt dlouho chyběl. Tak nějak sem si pak připadala nepotřebná, tu lahev jí mohl dát prakticky kdokoliv, kdežto prso... Asi sem trošku sobec, ale možná tady ten pocit byl i proto, že je Áda mé první dítko. U druhého mrněte je to asi jiné. Už se vše netočí jen kolem ňej.
Nám odstavování trvalo asi měsíc. Já sem neměla bolavá prsa a malé ani nepřišlo, že došlo ke změně.
Začali jsme v 10-ti měs. Koupila sem obyčejný dudlík na lahve (s tou největší dírou) + láhev - Boček a mléko Hamilon 2. Ale samotné mléko jí nechutnalo, tak sem ho přisladila van. cukrem, aby poznala jaká je to dobrota a až si zvyklakla,jen glukopurem. Kdyby mi "pila" ze lžičky, dala bych jí první ochutnat ze lžičky a podle reakce bych dala do láhve. Pak už sem jen střídala kojení a láhev. Někdy 2 * láhev, 1 * prso, jindy naopak. Tak, aby v tom nebyl system. Po čtrnácti dnech už jí bylo jedno z čeho pije. Den nebo dva sem nekojila, vždy podle toho jak sem měla nalétá prsa. Možná ne zrovna podle zasad zdravé výživy, ale v klidu, bez zánětů a bolavých prs. Když Ondrášek nechce láhev, zkuste hrnek, možna to pro něj bude přijatelnější. Ať zkusíte cokoliv, přeji brzký úspěch.

ps: Hodně zdraví a štěstí v novém roce všem.