To je neúnosný, pokud někam pravidelně hodláte spěchat a jsou tady navíc velké děti, ukňourané nebo neposlušné a bolavá záda, zapomeň na jakékoli systémy kočárů a skejtů, pořiďte auto. Jakékoli takto pravidelné tahání tří dětí kamkoli pěšky tě utahá a zničí dost důkladně.
Za mně - mám mladší děti od sebe 17 měsíců: dvojkočár pouze v případě, že ho hodláš používat i v zimě na delší pobyty venku. Čtyřleťačka nemá nárok na popovážení tvou silou, prostě musí pěšky nebo na koloběžce nebo jiném přibližovadle. Nebo rovnou ovladatelný kočár se skejtem, přece jen prostřednímu budou dva pryč. A vychovávat a vychovávat /neboj, vím, o čem mluvím, taky jsem bojovali/. Naše prostřední měla 17 měsíců, když se narodila nejmladší. Prvních pár týdnů jsme zkoušeli skejt, nešlo to. Pořídili jsme Jané Powertwin, fungovalo to asi 4 měsíce, než jsem z toho byla servaná jak borůvky a přešlo se zpět na skejt. Už to šlo, i když některé činnosti, jako jet sama se třemi nakoupit do SM, byl dost problém. Takže od nějakých 21 nebo 22 měsíců do cca 3 let se jezdilo se skejtem. Mám lehký ovladatelný kočár /Q. Speedy/ a drobné lehké děti a stejně ani ta jízda se zatíženým skejtem nebyla snadná. Pak už začala chodit i nejmladší a dodnes (nejmladší má2 roky a 4 měsíce) se obě podle nálady střídají ve sporťáku.