Taky to vidím podobně.
Děti občas nějakou přes zadek dostanou, když úmyslně neposlechnou nebo dělají nebezpečné věci -vbíhání do slnice, skákáni z gauče na druhého aj. Občas i od babičky nebo dědy, i když se to stává výjimečně. Teď už jim většinou stačí ukázat vařečku s výhrůžkou, že příště jim přistane na zadku. Ale za ty nebezpečné věci dostanou bez varování a hned. Vždycky moc dobře ví proč.
Dcera dostala několikrát i od tchána, který je mimořádný kliďas a manželovi dal na zadek asi dvakrát v životě (jako dítěti, samozřejmě), protože mu stačilo domluvit. Naší dceři domluva většinou nestačí.

Jako prostředek k učení na nočník mi to nepřide ideální, ale že sem tam nějakou slíznou i od babiček či dědečků.
Podotýkám, že jedno plesknutí přes zadek nepovažuju za bití a jsem hlavně proti psychickým trestům, fyzické mi tolik nevadí. A také naše děti ví, že je máme rádi, po vychladnutí se omluví a potulí...