Ještě si dovolím malou úvahu. Podstatou není vztah dlužník - exekutor. Podstatou je vztah věřitel - dlužník. Dlužník dluží věřiteli peníze (alimenty, půjčka, neplacení za něco....). Věřitel se snaží vymoci svůj dluh. Najme si právníka. Zahájí soudní spor. Zaplatí soudní poplatky. Zaplatí právníka. Má s tím spoustu výdajů, proto soud o některé z těchto výdajů zvyšuje ten původní dluh. Proč by to měl platit věřitel, který za to nemůže? Zrovna tak úrok z prodlení jde věřiteli (samozřejmě lze diskutovat o výši a přiměřenosti úroku), protože věřitel si třeba musel sám vzít úvěr. O všechny tyto položky se navyšuje původní dluh a tyto položky jdou věřiteli. Exekutor má svojí odměnu.

Já vím, že v kontextu dluhů z titulu MHD nebo vysokoúročených půjček se to tak úplně nejeví. Navíc je pravda, že zákon by neměl umožnit exekutorům zneužívat jejich postavení.

Chápu i že u vyléčených narkomanů je takový dluh musí srážet, ale stát přece nemůže říct, že dluhy se nemusí platit nebo že určitá skupina dlužníků je nemusí platit nebo prostě jen zvýhodnit určitou skupinu dlužníků. Stát by měl ochránit věřitele i dlužníky. Problémy by se měli řešit spíš v rámci sociální pomoci těmto lidem. Poskytnout jim právní a ekonomické poradenství. Poskytnout jim třeba výhodnější půjčku, aby mohli splatit dluhy. Tam by mohl být prostor třeba pro nadační fondy apod.