Ano,tuto teorii jsem měla taky,ale jakmile se mi to opravdu stalo, zjistila jsem,že je to jen teorie.

1.Všechny děti,co se narodí,jsou ležáci s inteligencí zvířátka, i ty zdravé.

Nikdo ti nedokáže říct,jak na tom to dítě bude.Narodí se ti zdravé,ale ve třech letech zjistíš autismus a těžkou retardaci a už ho neodložíš (do třech let je norma děsně široká,fakt to otestovat lze těžko). Narodí se ti Down a pak to bude úžasnej a celkem intelginentní človíček (znám člověka s Downem,co je středoškolák).Moje dítě bylo krásné,modrooké,žravé,čilé mimino-na CT mozku šířka mozkové kůry 3 mm.Prognózy lékařů: může to být génius, i těžce mentálně a fyzicky retardovaný jedinec, to ukáže čas. To je mýtus,že postižení se pozná hned a je hned vidět,není.

2.Ano,odložením dítěte jen poškodíš to dítě.Necháním si ho, zničíš sebe i rodinu.Takže odložení s ejeví jako menší zlo.

Jenže pak zjistíš,že dítě z mozku a srdce nevymažeš, je ti podobné,máte stejnou historii.Jsem cynik, nesnáším mimina, nejsem rozhodně citovej člověěk,přesto jsem pochopila, že můj život by se odložením dítěte dostal do větších sraček,než necháním

3.Nikdy neříkej, CO BYS DĚLALA,když jsi tu situaci nezažila.Nemůžeš soudit člověka,když jsi nechodila v jeho botách.

To píše mamina,co měla taky teorii...než potkala život