Je strašně nebezpečné některé myšlenky zhmotňovat. Tys tu naplno napsala, čeho se odříkáš. Přitom se jedná o něco, o čem člověk nedokáže předem říct, jak se zachová. Pokud se příbuzná trápí, je to proto, že s uteklými léty zmoudřela a docházejí jí souvislosti. Je to její osobní peklo a těžko jí někdo dokáže pomoci. Teprve při této diskusi mě napadlo, že mě matka také mohla odložit, když jí lékaři po dlouhém zpackaném porodu, který jsem přežila jen zázrakem, řekli natvrdo, že budu kvůli dlouhodobé absenci kyslíku velmi těžce poškozená. Myslím, že jsem nebyla očekávané a vytoužené dítě, souvisel ten šílený porod nějak s tímto faktem? Co se tenkrát muselo mé mamince honit hlavou? Přijala mě vnitřně až po prožitém strachu? Život nás velice rád staví do situací, kterých se bojíme. Proto buď opatrná, až zase budeš mít potřebu sdělovat světu, co chceš a co nechceš.