když já jeden z těch problémůvidím třeba v těch dětec;h. mladý kluk chce málokdy vychovávat děti, které se mnohdy začnou věkově blížit jim samotným. a po čase nastane problém s tím, že muž by dítě chtěl a ženě už plodnost spadla do pekelných hlubin.... v mikroskopickém množství sme to řešili i mi, kvůli problémům mi bylo zcela nezávazně doporučeno gynekoložkou, abych do těch 27 začla pracovat na dítku, ať máme čas na řešení případných problémů a abych mohla mít v klídku 2 děti a nečekala na ně do 50... no a příteli se do něčeho takového nechtělo. upřímně sme se bavili i o tom, že pokud se rozhodne odložit to, já bohužel ten čas mít nemusím a náš vztah je mi sice drahý, ale možné mateřství jako oběť tomu vztahu dát nechci. že to chci vědět do roka, jak se rozhodl, abych se podletoho zařídila. no upřímně, rok na přemýšlení je docela velkorysá lhůta, ne? nakonec se to vyřešila za nás oba - otěhotněla sem zcela nečekaně a neplánovaně, bez snažení.... a i poté sme řešili - budeš se mnlu, nebo půjdeš za svým? máš na výběr a obě varianty promysli. nechtěl o mě přijít, zůstal, je z něj táta, jakýho sem si vždycky přála i pro sebe