Lettie, rozhodnutí takového rozsahu si netroufám hodnotit. Tu odpovědnost si ten člověk bohužel ponese vždy, ať už se rozhodne, jak chce. Nejlépe pro něj/ni by nejspíš bylo navštívit odborníka (z oboru psychiatrie, psychologie).
Jen se zeptám: víš jistě, že by ta dotyčná osoba neměla stejné pocity, i kdyby nic z toho neprožila?
Přece jen, období okolo padesáti let (počítám-li správně) přináší tolik životních změn, že si depresemi procházejí i lidé, kteří se takto rozhodovat nemuseli.