Babička (matka mého otce) je jí 78 let. Donedávna trdohlavá, ale jěště vcelku schopná paní. Vždycky muselo být po jejím a staré zvyky se těžko měnily. Slibovala, že když se k ní nastěhujeme, dům opravíme jak nám přenechá ten celý dům. Sliby chyby, dům se postupně upravuje, máme polovinu, jenže tu otcovu a bábinka se stává silně paranoidní.
Přede dvěma lety ji postihla mozková mrtvice, sice ne moc velkého rozsahu, následky v oblasti hybnosti žádné. Mrtvice postihla ,,pouze" řečové cenrum a tak se hůř vyjadřuje. Ten první rok se jakž takž snažila dodržovat léčbu. Teď na to totálně kašle, léky nebere nohy má oteklé, lže že byla u doktora, když k ní doktora přímo zavoláme, lže i jemu.
Lže lidem, že nepomůžeme přemístit nábytek, tahá ho sama, pak se strhne a dál se valí problémy. Nestíhá dojít na záchod, ale odmítá nosit plíny. Takže velice často máme nadělení na chodbě, kam jsme zakoupili nový koberec. Smrdí to u nás jako v chlívě .
Na celém domě jsme vyměnili okna ( vůbec jsem nechtěla menít okna u babči, ale manžel si to prosadil) , okno je neustále otevřené dokořán, je průvan a hrozí právě rozbití toho okna. I když jsme jí vyvětlili, že okna lze otvírat pouze na ventilačku nedělá to.
Bohužel díky penězům, které jsme i nvestovali do domu jsme docela zadlužení. O to víc mě mrzí, že nám opravdu nedá ani desetikačku dcerce na zmrzlinu a mrzí mě to tím víc, že neteřiným vnukům posílá 100 měsíčně a to se na ni ani nejezdí podívat, nic . Jo smíříme se stím, přežijeme, jen mě tak moc mrzí kterak si neváží našeho úsilí, jak ty věci ničí a bohužel záměrně.Mě obviňuje jak nic neušetřím (z čeho by tak asi byly opravy na domě, že? )
Ztrácí se mi peníze tak tisíc korun měsíčně, začaly jsme si byt zamykat a klíče schovávat, samozřejmě, že to zjistila hned byl řev, že jí nevěříme a že to nám tam ,,hrabe" moje maminka a tak dál.
Já už opravdu nevím, co dál. Nikdo k ní už nechce chodit, snese jenom otce a svou neteř. Nejspíš umře jako rozhádáná nespokojená ženská. a nám zbude zničený opravený dům.