Holky, úplně jste ve mně zmínkou o pletacím stroji probudily nostalgii. To HRRRRRK HRRRRRK mě celé dětství uspávalo místo pohádek. Máma s babičkou na stroji pletly všechno - čepice, kukly, kamašky, šály, svetříky. Bůhví kde je mu konec. Kdyby to nebyla taková potvora veliká, hned bych si šla nějaký vyaukrovat a začala plést vlňáky na prodej.
Což ovšem vyžaduje tři předpoklady - sehnat dvojlůžkový stroj, a těch bylo málo, i s návodem, těch bude ještě míň a vymyslet, kde ho doma budu skladovat. Tak jdu přemýšlet .
Vím, že nejtěžší bylo vždycky začít-správně tam tu vlnu navést - a pak ujímat a přidávat (dopočítat se správného počtu očiček). Jinat to bylo fakt jednoduchý a rychlý, čepice hotová za večer, kamaše na 10 roků tak za čtyři.