Brebery, máš recht. Funguje to. Když nezapomenu, než odejdu z domu, pořádně se na sebe kouknu, několikrát si řeknu, jak mi to sluší, špeky nemám, nevýrazná nejsem (vše co jsem a mám), přimáznu zdravíčka, ať nevypadám jak zombie, a i pohlednej soused se na mě usměje a já si pochopitelně neřeknu, že je to úsměv lítosti, co se to kolem mě žene za školku, ale protože mi to aspoň trochu sluší
Když zapomenu, tak si mě nikdo ani nevšimne.
Což je často taky dobře