Tak si už týden užívám své třetí šestinedělí a jsem v šoku, co to se mnou dělá. Ta první dvě byla až na drobné vyjímky zcela vklidu, nechápala jsem, co všichni s tim šestinedělím nadělají. Malá je zlatíčko co pořád spí, zato se mnou to mlátí jak v pubertě. Střídavě zažívám návaly energie a optimismu a pak zase slzavé depky a sebelítost- toho víc. Do toho bych zbalila každého chlapa co se empaticky usměje, momentálně miluji Colina Firtha (já, která nikdy neměla ani oblíbeného zpěváka). K tomu normální poporodní a kojící bolístky. Manžel je super, ale na mé rozpoložení to nemá velký vliv. Vím, že to asi nelze než přežít, ale to to bude fakt trvat šest týdnů? Vy, které jste to prožívaly podobně- jak dlouho to trvalo? Já prostě nechci, aby mě děti měly za magora.