Když to čtu, tak mě napadá, že já nedělám ani žádnou kariéru a že když nemám ani to dítě, tak na co tady vlastně jsem, ještě je potřeba něco udělat, nemůžu se doknce života takhle zašívat. A nebo je to blbost, ten myšlenkový stereotyp, že musíme být pořád v pohybu, mysl je v pohybu, v neklidu a ta pudí něco dělat.