Beagly jsem měla za svou psí kariéru dva - vycvičené, jezdila jsem s nima na koni, chodili na volno (tedy nebyli spolu současně, nejdřív jeden, pak druhý, kombince dvou a více beaglů je fakt jen pro velmi zkušeného kynologa, tedy pokud majitel nechce vodit psy neustále na vodítku).
Beagle je honič, pracuje samostatně a tomu odpovídá i povaha a vazba na člověka. Myslím, že pro někoho, kdo nemá zkušenosti, je to velmi obtížný pes na výchovu. Taky na to prostě člověk musí mít povahu, aby pochopil, co ten pes potřebuje (honit zvěř). Rozhodně to není drilové zvíře. A nejde o psa vhodného na zahradu bez vycházek a velkého množství pohybu, samozřejmě, že je takto lidé mají, ale obvykle to příliš nefunguje ke spokojenosti obou stran.

Holky radí dobře s těmi retrívry. Z malých psů moc neporadím, obvykle nejsou extra klidní
Co střední knírač? Je potřeba zohlednit především povahu, on ten líbivý exteriér beaglům spíš ublížil, protože si je lidé pořizují právě proto, že se jim líbí, jak vypadají.
Pokud chtějí rodiče vysloveně trikolorního psa, ať se podívají na švýcarské salašnické psy - jsou to celkem čtyři rasy, povahově skvělí, exteriérově velice příjemní psi. Z toho dvě plemena nejsou vysloveně velcí psi.