Pořídili jsme si před pár lety štěně beagla - fenku. Měli jsme ji pouze 5 dní, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Protože jsem věděla, že budu mít rizikové těhotenství, sehnali jsme jí z toho důvodu ihned skvělé nové pány, kterým umřel v nedávné době jejich beagle, takže sháněli stejnou rasu. Musím říct, že jsme udělali moc dobře. Náš bývalý pes se u nich má výborně, mají barák s velkou zahradou, chalupu, jezdí s ním na dovolené, i do ciziny. U nás v paneláku by byl ten pes doslova chudák. Noví sousedé, kteří se nastěhovali do baráku pár měsíců po nás, měli asi 7měsíční štěně beagla taky - ale psa )). Když jsem u nich doma viděla, jakým způsobem jim demoluje vše, tak mě jímala hrůza, jak bychom dopadli s tím naším psem my )). Měli okousanej i jídelní dřevěnej stůl )). Byl schopnej vyskočit na kuchyňskou linku )). Je pravdou, že sousedi neměli děti (dosud nemají), pes jim nahrazoval dítě, takže byl rozmazlenej, bez výcviku, naprosto neovladatelnej. I po pár letech je ten pes stále divokej a neposlouchá. Takže za mě: tuto rasu opravdu pro lidi, co mají zahradu, budou ho cvičit a stráví s ním co nejvíce času. Beagle nechce být sám, cítí se pak smutný a je fakt, že jeho štěkot není zrovna z těch nejtišších. Ale jinak to je krásnej pes, proto se nám taky líbil.