Přidat odpověď
CHápu, chápu, chápu - mám to stejně!
Největší štěstí pro manžela byla moje maminka, která k nám jednou přijela a starala se o synka při nemoci (já bohužel musela do práce) - všechno měla pro nás rozepsané na papíře - nejen kdy a co bral, tak ale i co,kdy a kolik snědl - manžel byl na vrcholu blaha!!
Pak poukazoval na to, že já to nedělám - no, nedělám, nepřijde mi to nutné, když já jsem ta osoba, která má zodpovědnost za péči a nemusím to nikomu hlásit...
Mamka je fakt skvělá - úžasná babička! Díky mami!!
Předchozí