Měli jsme shi-tzu - ale už umřela. Žádného dalšího psa nechci, byla samostatná, doma byla nejraději, ale jakmile jsme odjeli třeba na týden pryč, dostala se do stresu, cizí lidi nesnášela a brala jako vetřelce - v tomto to bylo těžký. Je to závazek a velký, dejme tomu na 15 let. Dítě je dítě, roste a dáváš mu větší výběh /když to takhle připodobním/, psovi to nelze a sám si z lednice nic nevezme, nemůžeš čekat, že se s ním domluvíš, že porozumí a pochopí. Je to příliš složitý a my k ní měli moc blízko na to, abychom nerespektovali její potřeby a psych. stav - o to to bylo ještě horší.