on je problem ten, ze decka se ve skole hodne casto predhaneji. styl traveni prazdnin ma u deti hodne casto statusovou hodnotu a verim tomu, ze dite, ktery nejede nikam a nemuze se nicim pochlubit, muze mit v kolektivu (kor na nekterych stadnejsich skolach) hodne velky problemy a citit neskutecnej tlak.

sama jsem zastancem tak trochu nekonoformni vychovy, ale myslim, ze byt v situaci jitu, kdyzbych videla, jak moc chce syn nekam jet a ja na to proste nemam, tak by me to taky mrzelo a bylo lito, ikdyz bych to pred synem asi najevo nedala a pojala to nejak vecne.

to je totiz vecny vychovny dilema - do jaky miry podlehnout/nepodlehnout tlaku kolektivu na stsusovou spotrebu (znackovy hadry, mobily atd atd), sttausovy traveni volnyho casu - zda prisne nepodlehat i za cenu toho, ze je z toho dite frustrovany, muze byt v kolektivu outsider, nebo obcas vymeknout. ja budu patrit mezi ty, co urcite obcas vymeknou.

takze ja bych jitu zas tak moc neodsuzovala. je dost mozny, ze jeji syn by sam od sebe o more tolik nestal, ale proste ho k tomu tlaci kolektiv (aniz by si to on uvedomoval).