Tante, ale samozřejmě, že na pouti člověk najde v sobě jen to, co si přinesl s sebou
A zároveň může být pouť projevem vnitřní zbožnosti, obětující určitou fyzickou námahu jako poklonu svatému místu...
Ale jakýkoli význam pouti pro toho konkrétního člověka, který pouť jde, samozřejmě vychází z něho samotného, ne z žádného "sálání kouzel prachem cesty", případně, v závislosti na jeho náboženském postoji, z určitého pocitu Boží blízkosti... je to pak svým způsobem forma modlitby.