V tom případě to mám "lehčí", jsem s malou sama, ale pravda je, že jak jsem byla ještě s ex, tak si taky stěžoval. Ale zas toho učení není moc, přituhne v listopadu a prosinci na zkoušky a mezitím "jen" eseje a práce. + jsem si nadhrazovala práci po nocích... Hodně štěstí v září , jsi šikovná, žes to dotáhla až do konce! Ještě tedy jen dva měsíce a máš to Já mám takové rozporuplné pocity - na jedné straně vím, že nestíhám, vůbec nic nestíhám, až se mi kámošky smějí (v dobrém), a představa jít dobrovolně dál ještě na navazující studia mě děsí, ale zároveň ta touha po dalším navazujícícm je šílená, jako bych byla houba a chtěla toho vsáknout co nejvíc, akorát vím, že to nebude možné, protože už teď nestíhám, takže jsem ráda i nerada, že je to ještě rok.