Nux hodně,až 5 mg denně a vysadila jsem najednou,to bylo v 19-ti letech měla jsem tenkrát špatnou doktorku,která mě vůbec neléčila jen psala neuroly a poslala na krizové centrum na karlák,vlastně jsem pod neurolama odmaturovala a pak si nějak vůbec nepamatuju co bylo,jen vim,že jsem chodila a houpala se pode mnou země,musela jsem se přidržovat,no byla to hrůza ani nevim jak jsem se z toho dostávala,vlastně až když jsem se dostala k tehdejšímu lékaři-Mudr Zemkovi,teď je už po smrti,tak mě po správných AD z toho dostával,AD pak přestávala působit a měnil je za jiná,pak jsem nějaký čas léky ani nebrala a žila s úzkostma,jak se dalo,vlasně jsem žila nějak silou vůlepak jsme měla prvního syna a po porodu přišlo velké zhoršení,kdy jsem se nemohla na čas vyhnout neurolům,ale již pod dohledem a do 2 mg denně,tuším,prostě 2 prášky,nevim jestli ta gramáž nebyla i menší,jenže to bylo peklo a tělo potřebovalo stále více a více,doktorka mě posílala na léčení,že to sama nezvládnu,já ale podepsala revers a několik dní žila v takovém nějakém delíriu,ale neurol prostě nevzala,až to nějak přešlo,začaly působit AD a úzkosti povolily,teď je to v takovém stavu,že úzkosti sice mam,ale ovládam je a dokážu s nimi tak nějak fungovat,nefunguju jako jiní lidé,jsem více unavená,ale o děti se postaram a jsem na svůj stav zvyklá,občas mam ztuhlé svaly,knedlík v krku,nebo semi motá hlava,ale s tim jsem se naučila žít,ale tahle nemoc je prostě PEKLO a nikdy nevíš,kdy tě čeká recidiva,neni to lehký život,moc se to nedá napsat,tak to možná bude působit trochu zmateně,no kdyžtak se ptej