"já nemám proč a stejně je mi mizerně"

Ono to samozřejmě takhle jednoduché není, že by se člověk úplně hroutil "jen tak".
Podle mě prostě většinou jsou nějaké geneticky dané dispozice (např. my máme depresi v rodině, po jedné linii) a nějaká obtížná situace nebo třeba i dlouhodobě nadměrná fyzická zátěž, těžké onemocnění, problematické těhotenství či porod... ji prostě "spustí". Pak se člověk z toho "dostane", ale jen opticky, uvnitř se vlastně třeba nevyrovnal s tou situací, nebo vlastně stále trvá...a proto trvá i deprese.

Nevěřím, že kdyby se OPRAVDU z života podařilo dostat všechno závažné, co tam člověk nechce mít, že by se člověk i z deprese tak nějak nevyhrabal sám...ale já když jsem loni psycholožce předestřela svou aktuální situaci, tak jen zalapala po dechu a řekla, že mě obdivuje, že vůbec ještě funguju aspoň takhle, ona že by si hodila mašli.
Tož už jsem k takové psycholožce příště nešla, co tam