To je fakt, že čím dál se deprese nechá dojít, tím hůř se z ní vybrusluje. jenže jak se to pozná, když každej tvrdí, že to nic není, že to rozchodíš, stačí jen chtít a mít vůli...

Syndrom vyhoření považuji za jeden ze stupňů (nebo druhů)deprese.
Je ještě zvladatelný jen psychoterapií.
U těžší deprese bych si to bez prášků nelajzla. I když ani ty nejsou samospasitelné. Beru dvoje a propady mívám stále.
Svátky jsem proležela v posteli.
Dnes jsem ale už vstala a snad budu schopna něco dělat. Mně paradoxně pomůže vždycky práce, mám malý úvazek, vždycky se tam musím dokopat, ale pak jsem ráda, že jsem tam šla a odcházím z dobrou náladou.
Potřebuji komunikovat a tvořit, to mě naplňuje.

Klári, jak se máš dnes Ty?
jak to zvládáš s těmi prcky? To musí být v depresi obzvlášť náročné. Já jsem ráda, že mám děcka už větší, a že mě to nepotkalo dříve.